|
| |
|
|
Konstrukce křivek u DESCARTA
Fabián, Tomáš ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá studiem konstrukcí algebraických křivek pomocí mechanických nástrojů navržených René Descartem. V práci je obsažen stručný Descartův životopis, je nastíněna Descartova vědecká metoda a je ukázán Descartův pohled na křivky, jejich konstrukci a využití. Prostředky dynamické geometrie jsou zde konstruovány křivky zavedené Descartem pomocí pravítkového přístroje, pravítkového přístroje pro hyperbolu a jeho různými variantami, kde vykreslující přímka je nahrazena některou z kuželoseček ve speciální poloze. V závěrečné části práce jsou ukázány konstrukce čtyř oválů využitelných v katoptrice a dioptrice, které Descartes konstruoval bodově. Všechny konstrukce jsou provedeny v programu Cabri Geometry II a jsou doplněny odvozením příslušných rovnic výsledných křivek. Při odvozování rovnic jsou použity jen elementární algebraické postupy, jichž by ve své době mohl využít i sám Descartes a které jsou srozumitelné i studentům středních škol. Klíčová slova: Descartes, pravítkový přístroj, křivka, konchoida, trident, ovál
|
|
|
Fenomenologie těla a tělesnosti
Míková, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
MÍKOVÁ, Martina. Fenomenologie těla a tělesnosti. Praha: Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2012, s. 84 Diplomová práce. Téma diplomové práce se zabývá fenomenologií těla a tělesnosti. Jde především o analýzu argumentů pro rozlišení těla a duše na základě Descartových textů Meditace o první filosofii a Vášně duše. Po vystavění karteziánského dualismu, jenž je úvodem do problematiky fenomenologie těla a tělesnosti, následuje rozbor stěžejních pasáží díla Phenomenology of Perception francouzského fenomenologa M. Merleau-Pontyho, který zdůraznil význam lidské tělesnosti, která je podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Třetí kapitola práce se zabývá filosofií pohybu, jelikož svět a člověk jsou ve vzájemném pohybu, a to na základě Patočkových textů Tělo, společenství, jazyk, svět. Diplomovou práci uzavírá kapitola věnující se problematice hře jako symbolu světa v podání Eugena Finka. Klíčová slova: Descartes, vnímání, Pexis, tělo, tělesnost, tělesné schéma, pohyb, svět, hra.
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Descartovo pojetí prvních principů
Křížek, Pavel ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Descartovo pojetí prvních principů RNDr. Bc. Pavel KŘÍŽEK Diplomová magisterská práce, Praha, červen 2017 Resumé V předložené magisterské práci je probráno sedm interpretací Descartova Cogito. Přípravná první kapitola podává stručné vysvětlení původu a vývoje Descartových názorů na roli prvních filosofických principů a vůbec principů jistého vědění, tedy principů chápaných Descartem jako nezbytné a nepostradatelné východisko pro položení základů veškeré vědy. Na úplném začátku, jak snad lze považovat za přirozené, jsou reprodukovány rozdílné Descartovy formulace Cogito. Poté jsou na textovém základě systematicky ve svém širším kontextu vysvětleny všechny potřebné Descartovy pojmy a termíny týkající se Cogito. Druhá kapitola obsahuje hlavní část celé práce, tj. krátký přehled sedmi interpretací Cogito, jak jsou podávány v některých zavedených akademických publika- cích i novějších časopiseckých pracích. Po podání přehledu každé interpretace následuje náš vlastní komentář. Autoři těchto sedmi interpretací byli vybráni s úmyslem ukázat rozdíly mezi interpretacemi Descartova prvního principu, jak se ustálily na evropském kontinentě pod vlivem filosofické tradice zemí, kde se mluví německy, započaté Hegelovým postojem k Descartovi, a stanovisky zastávanými v novějších pracích, které se začaly objevovat v...
|
|
| |
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.